Haberská cesta a vojenská ležení na Brtnicku kolem roku 1300.

Haberská cesta, jejíž jedna větev prochází Brtnicí, znamená pro osadu nejen spojnici se světem, ale i zvýšen nebezpečí v dobách častých feudálních rozbrojů (při přesunech vojsk), které provázely téměř pravidelně život středověké společnosti. Brtnice se dotkly zejména dvě události.

Po bitvě u Suchých Krut na Moravském poli v roce 1278, kde nalezl svou smrt Přemysl Otakar II, se Moravy zmocnil vítěz, římský král Rudolf I Habsburský. Ten získal správu nad Moravou na 5 let. Čechy připadly Otovi Braniborskému. Některé akce Oty Braniborského vedly k tažení vojska Rudolfa Habsburského do Čech koncem roku 1280 a v listopadu má vojenské ležení při Brtnici po dobu asi jednoho měsíce.

O čtvrt století později v době pře Václava II. se synem Rudolfa, Římským králem Albrechtem I. o výnosy z kutnohorských dolů a nároků na polskou a uherskou korunu. Albrecht ustupoval a jeho vojska se koncem října 1304 nacházela v ležení u Brtnice. Znepokojován záškodnickou válkou došlo k rozdělení vojska, Uhři postupovali zpět na východ a Albrecht se přesouval na Jihlavsko.

Tyto velké válečné události postihovaly nebývalou měrou obyvatelstvo oblastí a to zejména v době, kdy vojska zůstávala v ležení. Nejvíce byli postiženi poddaní i když obě tato ležení byla až koncem roku , takže polní výnosy nebyly tak moc ohroženy.

Po většinu doby však Haberská cesta znamenala obchodní přínos a řada malých vojenských přesunů patřilo ke koloritu tehdejší doby.

Svou funkci plnila samozřejmě i větev vedená přes Brtnici. Z let 1340 až 1343 pochází nařízení markraběte Karla zástavnímu pánovi Brtnice Bohouši ze Starče, aby nebránil placení mýta určeného ke dlažbě městečka Jihlavy v městečku Brtnice a na svých jiných zbožích.