Historie Brtnice za držby rodiny Valdštejnů od roku 1359 až do roku 1623.

Od roku 1359 kdy hrad Pernštejn připojuje ke svému zboží bratr Karla IV., moravský markrabě Jan Jindřich který se tak stává jedním z nejmocnějších feudálů na Moravě a s osudy hradu Pernštejna jsou úzce spojeny osudy Hynka z Valdštejna a městečka Brtnice. Jan Jindřich byl totiž znám jako nekompromisním postupem k získávání nově vyhlédnutého šlechtického zboží a starých zcizených zeměpanských statků formou vykoupení za malý peníz. Kdy byla vykoupena ze zástavy obec Brtnice, nelze přesně určit. snad se tak stalo na přelomu let 1365 – 1366. Rychlé začlenění Brtnice jako tržního městečka a přirozeného hospodářského centra bylo nutné z hlediska rozvoje celého panství.

O získání Rokštejna Valdštejny a také městečka Brtnice od markraběte je doklad který potvrzuje roku 1396 Zdeňkovi z Valdštejna i nadále držení mimo jiných vesnic i městečka Brtnice. A tak se vlády nad Brtnickém ujímají více než na dvě století Valdštejnové a budují zde rozsáhlé a hospodářsky prosperující feudální dominium. Pod jejich zlatomodrým znakem se lvy městečko vzkvétalo. Nad městečkem byl vybudován mohutný opevněný hrad, který při pozdějších přestavbách zcela zanikl. Poprvé byl hrad přestavěn ve druhé polovině 16. století zásluhou Hynka Brtnického

z Valdštejna Autorem přestavby byl italský architekt Baltazar Maggi de Ronio. Tehdy byly zámku vtisknuty přibližně dnešní rysy.

Rod pánů z Valdštejna přichází na Brtnici v době, kdy na Moravě doznívají spory mezi markrabaty a spor mezi králem Václavem a jeho bratrem Zikmundem.

Přesný rok jejich příchodu na Brtnici neznáme, lze ale odvodit, že když Hynek z Valdštejna se od roku 1359 se píše jako Hynek Brtnický z Valdštejna, je rok 1359 rokem začátku držení Brtnice v rukách rodu Valdštejnů. V knihách „půchodných“ se již mluví v roce 1409 o Hynkovi jako o nebožtíku a panství spravuje jeho syn Jindřich.

Jindřich zemřel v roce 1422 a zanechal dva syny , Václava a Jana řečeného Jindřicha. Václav zemřel v roce 1444. Jindřich drží Brtnici (rozuměj hrad Brtnici a k tomu městečko otevřené s plným panstvím) a ostatní majetek po otci spolu se svým strýcem Zdeňkem. V roce 1444 dává Jindřich 300 kop grošů za Brtnicko a přebírá je do držení až do roku 1478 kdy jej přebírají jeho synové bratři Hynek A Václav. Ale v zemských deskách figuruje pouze Hynek Brtnický z Valdštejna. Přesný rok úmrtí Václava není znám Hynek zemřel v roce 1489 a Václav tři léta před ním.

Hynek měl dva syny – Zdeňka a Buriana a ti pak drželi majetek zděděný po otci.

Zdeněk měl dva syny Hynka (ten se narodil v roce 1548) a Jindřicha (ten se narodil v roce 1555). Když Zdeněk 4. října 1561 zemřel, byli děti neplnoleté. Hynek se ujímá vlády nad panstvím v roce 1565 a umírá v roce 1596 . Nemajíce dětí byla dědičkou všeho majetku movitého i nemovitého jeho manželka Kateřina a po její smrti v roce 1600 přechází tento majetek do rukou Zdeňka Brtnického z Valdštejna.

V polovině května 1619 se schází moravský zemský sněm v Brně a do moravské vlády je zvolen i Zdeněk Brtnický z Valdštejna. Bitvou Bělohorskou končí veškeré naděje nekatolických stavů. Po pádu povstání byl Zdeněk je zatčen, uvězněn na Špilberku v Brně kde také 24. června 1623 zemřel.

Zkonfiskované panství byl o prodáno hraběti Rombaldu Collaltovi et San Salvatore a to už je jiná kapitola dějin a kroniky.