Brtnice městečko a právo dvou trhů od roku 1486.

Kraj zpustošený uherskými hordami se pomalu uklidňoval , ale opětovné válečné bojiště jej značně poznamenává. Teprve olomoucký mír roku 14787 ukončuje válečné hrůzy. Když se poměry v zemi uklidnily, začalo se s velkými stavebními úpravami brtnického hradu, městečka a všech připojených nemovitých statků. V té získávají vsi Kněžice, Rychlov, Větrov, Petrůvky, Mosty, Martěnice a část Strázova. Později také Komarovice, Starou říši a pusté vsi Liputec a Veselí. Výhodnou koupí je také ves Opatov s příslušenstvím. Současně se zvětšováním panství dochází i k povznesení obce Brtnice.

V roce 1486 markrabě moravský Matyáš Korvin povyšuje obec Brtnice, na žádost a prosbu Hynka Brtnického z Valdštejna, na městečko, aby již předřečená Brtnice městečko slouti na budoucí časy se mohlo a uděluje mu právo dvou trhů ročně. Jeden na den sv. Filipa a Jakuba a druhý na den sv. Václava a pravidelně o sobotách městský trh. S povýšením na městečko získává obec i právo pečeti. Udělení práva bylo v té době důležitým činitelem podporujícím domácí řemeslo a obchod.

Nemalou měrou k tomu také přispěli židé usazení v Brtnici od 20. let. (Židé byli v r. 1425 vypuzeni z Jihlavy a snažili se najít nový domov. Část z nich ho našla v Brtnici.).