Brtnice v době Hynka Brtnického z Valdštejna v roce 1565 až v roce 1596.

Zdeněk Brtnický z Valdštejna měl dva syny Hynka (ten se narodil v roce 1548) a Jindřicha (ten se narodil v roce 1555). Synům Zdeňka Brtnického z Valdštejna se dostalo poctivé a pečlivé výchovy a značného vzdělání. Hynek jakožto nejstarší z bratrů se po smrti otce ujal správy statků které byly rozděleny mezi bratry takto: Hynek drží panství brtnické, mladší Jan Moravské Budějovice a Starou říši a Opatovice a nejmladší Jindřich panství Sladek (Václav již byl mrtev). 

Po otcově 4. října 1561 smrti byl Hynek u dvora císaře Ferdinanda I. se kterým jezdil na sněm do Frankfurtu. Zúčastnil se také poselství k papeži Pipovi IV. a po smrti Ferdinanda I. (1564) se Hynek vrací do vlasti. Slouží i císaři Maxmiliánu II. a provází jeho dcery do nové vlasti. Pak ještě zajíždí do Anglie, kde byl přijat královnou Alžbětou. Hynek se ujímá vlády nad panstvím v roce 1565. Kdy se vrací na své statky a v roce 1573 se žení s Kateřinou Zajímačkou z Kunštátu. V roce 1580 je vyhlášen nejvyšším sudím markrabství moravského a po dvou letech se stává hejtmanem moravským. Pro svůj špatný zdravotní stav (na vlastní žádost) je propuštěn po několika letech, ale zůstává mu nejvyšší komorním markrabství moravského. 

Hynkovo manželství je bez dědiců (dcera Anna ve 4 letech zemřela a jiných potomků nemají). Z toho důvodu mu císař Maxmilián II. uděluje Mocný list, kterým se mu povolovalo všechen majetek movitý i nemovitý, dědičný i zápisný komukoliv poručiti. Dědičkou ze závěti byla manželka Kateřina a té také poručil všechny své statky, a to až do její smrti nebo opětovného provdání. Pak veškerý majetek měl připadnouti Zdeňkovi Brtnickému z Valdštejna, synu Hynkova bratra Jindřicha. 

Hynek zemřel v roce 1596, Nemajíce dětí byla dědičkou všeho majetku movitého i nemovitého jeho manželka Kateřina a po její smrti v r. 1600 přechází Brtnické panství na Zdeňka Brtnického z Valdštejna.