Purkmistr, rychtář a konšelé v Brtnici  roce 1604.

 

            Jako každé panství, tak i brtnické panství za doby držení Zdeňka Brtnického  z Valdštejna, samostatnou správní jednotkou a oblasti berní, soudní ( jak majetkové tak i hrdelní) a politické, pro všechny poddané, kteří podléhali patrimoniálnímu vrchnímu úřadu. Střediskem tohoto úřadu byla panská kancelář na brtnickém zámku v jejímž čele stál ouředník. Vrchnost a její úřad nevykonával všechnu moc soudní nad svými poddanými sami. Poddaní měli svoji „samosprávu“.

            Představeným této samosprávy byl v městečku Brtnice purkmistr, na vesnicích panství rychtář.

Rychta a rychtář byl i v Brtnici. Ale v té době už nebyl nejvyšším představeným městečka, byl pouze zástupcem purkmistra. Purkmistr s radními – konšely - úřadovali nejdříve na rychtě, ale za Hynka Brtnického z Valdštejna, byla na parcele dvou vyhořelých domů na náměstí postavena radnice, tak tam.  (Na základě přímluvy tehdejšího rychtáře byl na radnici instalován zvon „robotníček“, který svolával lid poddaný k robotě.) Obnovování městské rady prováděl pán Hynek sám.

            Purkmistr, vesničtí rychtáři a konšelé měli poslouchat ouředníka panství ve všem, co jim poručil. Zavčas měli vybrat činže svatojiřské a svatováclavské a odvádět na zámek. Měli rozsáhlé kompetence policejní a soudní tak, aby se v obci a spravovaných vesnicích nedálo nic proti obecním zákonům, proti zájmům vrchnosti a dobrým mravům. Měli dohlížet na poddané, aby dobře hospodařily a řádně byli živi.

            Zvlášť důležitá byla soudní pravomoc rychtáře a konšelů, nebyla přesně vyměřena a týkala se zásadně toliko menších věcí – sporů poddaných o dluhy, o škody na rolích a dobytku, o meze, o urážky na cti, o ublížení na těle apod. Větší věci byly vyřizovány na Veřejných soudech obecných jednou do roka v sídle rychty za předsednictví vrchnostenského ouředníka.

            Opravdu velké věci se vyřizovaly na Velkém soudě a o dvě neděle později rozhodly na druhý soud – posudek. Na Velkých soudech se vyřizovaly věci gruntovní a sirotčí, tedy majetkové a také rozepře proti rozsudkům dle práva konšelského.