Vrchnostenská správa obce Brtnice v roce 1604.

Správa tak rozsáhlého majetku (Brtnické panství, Sládek a Moravské Budějovice) jistě nevedl Zdeněk Brtnický z Valdštejna sám. Měl k tomu řadu „ouředníků“.

V Brtnici to byl zejména Bartoloměj Brancouzský (Jeho dům v Brtnici byl osvobozen od všech robot a plateb.). Ten je zpočátku uváděn jako vrchnostenský ouředník s kanceláří na zámku v Brtnici, později je ale jeho funkce přejmenována na purkrabího.

Kromě ouředníka existuje ještě funkce správce, jenž zastupuje ouředníka, „když pana ouředníka není doma“. Správce vykonává svůj ouřed ze svého domu na náměstí a za to měl značné úlevy na daních a robotách.

Pro chod panství byl také polesný a písař důchodní, ti byly panstvem vybírání z řad drobnější šlechty. Správce byl vybírán ze stavu měšťanského, ten ale zastupoval purkrabího, ale bez pravomocí. Příslušela mu zejména péče o vlastní (Zdeňkovo z Valdštejna) hospodářství – o živočišnou výrobu. Rostlinnou výrobu měl na starosti správce obroční. Ten také vydával chmel a obilí pro pivovary. Ze stavu měšťanského byl také vybírán hajný, sládci, porybný, správce vápenných lomů.

Mlynáři byli většinou v této době již svobodní páni. (Brtnické panství jich mělo 21.) Lazebníka pro lázně volil rychtář s radou starších.

Měšťané a poddaní byli spravováni purkmistrem, rychtáři a staršími. Obec řemeslná byla spravována dle cechovních řádů jak uvádí cechovní listina z roku 1604 pro městečko Brtnice Trhová od Zdeňka Brtnického z Valdštejna.