Brtnicko v šerém dávnověku.

 

            Poměrně plochý povrch dnešní Brtnické roviny byl až téměř do středověku pokryt hustým pomezním hvozdem mezi Čechami a Moravou. Je jen málo zvlněn několika vrchy. Jihovýchodně se nachází vrch Strážka, východně Malín, severovýchodně strážnice a západně Šuberka (Na Kavalce). Poměrně mělká údolí jsou protkána vodními toky - říčkami a potoky s mnohými přítoky zásobenými čistou vodou z hlubokých lesů.

            Husté pomezní hvozdy byly tehdy tvořeny převážně buky, které na území dnešní Brtnické oblasti přecházely v lesy jedlo-bukové a pouze vrcholky okolních kopců byly zalesněny smrko-bukovým porostem. Bříz bylo celkem málo a byly spíše na stráních u potoků ve směsi s vrbami a olšemi.Haberská stezka         

            Po pádu římského impéria vedla přes pomezní hvozd mezi Čechami a Moravou trasa dálkové komunikace od Vindobony (dnešní Vídně. Kde ležela posádkou římské legie.) přes Znojemsko, kolem Zašovic k Brtnici a směrem k Lukám, kde byl brod přes řeku Jihlavu a dále směrem do Polabí.

            Je samozřejmé, že mimo města se ještě jednalo o krátkodobý pobyt člověka v oblasti pomezního hvozdu. Ten se touto krajinou spíše pohyboval jako lovec, v pozdějších dobách i za obchodem a v dobách nepokojů byla tato vzpomínaná cesta nevhodná pro vojska, spíše jako ústupová cesta pro postižené osadníky.

            V okolí dnešní Brtnice šlo o stesku s těžkým terénem, nikoliv tedy o veřejnou zemskou cestu, která vedla přes hvozdy s terénem nevhodným pro jakýkoli náklad. Trasy starých dálkových komunikací se různě větvily a často se podle okamžité situace používala ta či ona větev stezky. Některé byly rozšiřovány a jiné zanikly.

            Oblastí dnešní Brtnice tehdy vedla ještě jedna cesta - komunikační stezka z Lovětínského újezdu na hranici Čech a Moravy. Její východo - západní trasa vedla od Třebíče směrem k Jihlavě kopírujíc zhruba dnešní Třebíčsko-Jihlavskou silnici. Byla nazývána Lovětinskou cestou, ale měla spíše místní význam.

            Teprve druhá kolonizační vlna v 11. až 12. století byla nástupištěm hustšího osidlování a s tím i vzniku Haberské stezky a rozkvětu městečka Brtnice, která se stává významnou osadou se zájezdovou hospodou a sídlem místních řemeslníků a obchodníků.